„Zbožňuji Ivetku Bartošovou. Šílím po ní. Ze spaní neustále vykřikuji: Ivetko, já tě miluji! Já bez tebe nemůžu žít!” svěřuje se se svými potížemi Kája Albertovi.
„A co tomu říká tvoje žena?”
„Ta mě jen uklidňuje a říká, že ví, že bez Ivetky nemůžu žít, ale ať přestanu povykovat a spím dál.”
„Ono je jí to jedno, že miluješ Ivetku?”
„Úplně, ona je totiž taky Ivetka.”