Žena dopije svoji ranní kávu a odchází z cukrárny, když si všimne podivného smutečního průvodu, který míří na blízký hřbitov.
Dlouhý černý pohřební vůz, následuje 50 metrů za ním další dlouhý černý pohřební vůz. Za druhým pohřebním vozem jde žena s pitbulem na vodítku. Kousek za ní následuje asi 200 žen jdoucích za sebou v řadě. Žena nemůže odolat té zvláštnosti. Opatrně přistoupí k ženě se psem a říká: “Je mi opravdu líto vaší ztráty, a vím, že není vhodná chvíle, abych vás vyrušovala, ale nikdy jsem neviděla takový pohřeb. Čí je to pohřeb?”
Mého manžela.”
“A co se mu stalo?” Žena odpoví: “Můj pes ho napadl a zabil.” Ptá se dál:
“A kdo je v tom druhém voze?”
Žena odpoví: “Moje tchyně. Snažila se pomoci mému manželovi, když v tom se pes obrátil proti ní.” Mezi oběma ženami se rozhostilo dusné a zamyšlené
ticho.
“Můžu si půjčit toho psa?”
“Postavte se do řady…”