To jsme takhle jednou seděli v hospodě

To jsme takhle jednou seděli v hospodě, když najednou dovnitř vpadnul Pepa, s tupým šťastným úsměvem na rtech, zpocenej. Tak se ho ptám, co se děje.
“Heh, to byste nevěřili. Za hospodou je v dodávce jedna super baba, co dá každému zadarmo. Stačí tam jen zajít, a nemusíš nic dělat, ona tě v podstatě vtáhne dovnitř.”
Tak jsem si řekl, že proč vlastně ne. Vyšel jsem ven, dojdu k dodávce, zaklepu, oevřely se dveře a ženské ruce mě energicky vtáhly do tmy, strhaly ze mě oblečení a po pár veřinách už jsme se oddávali vášnivému sexu. Zrovna jsme byli v nejlepším, když dovnitř vpadl proud světla. Rychle jsem natáhl kalhoty, v duchu nadávaje, a stáhnul okýnko. Policistova tvář vypadala ve světle baterky docela nekompromisně. Zeptal se mě, co tam jako dělám.
“No co by, miluju se se svojí ženou!”
“Ach, tak to mi promiňte, nevěděl jsem, že to je vaše žena.”
“To já taky ne, dokud jste sem neposvítil.”

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.