Chlápek přišel do koloniálu a chtěl dvě plechovky krmení pro psa.
„A máte psa, pane?” ptá se prodavač.
„Jasně, že mám!”
„Promiňte, ale podle městské vyhlášky budete muset dokázat, že ho opravdu máte, než vám prodám psí žrádlo.”
Chlápek s frustrovaným výrazem ve tváři zmizel a o půl hodiny později se objevil znovu a na vodítku táhl svého psa: „Tady je!”
„Děkuji mnohokrát, tady máte ty dvě plechovky.”
O pár dní později ten samý chlápek znovu přijde a chce dvě plechovky krmení pro kočky.
„A máte kočku, pane?”
„Jasně, že mám!”
„Promiňte, ale musíte mi ji ukázat, než vám pro ni prodám krmení.”
Chlápek vyběhne z krámu, za chvíli je zpátky a před prodavačem za ocas zvedne kočku.
„Děkuji vám, zde je vaše krmení.”
Další den se chlápek opět objeví v krámě a postaví před prodavače krabici od bot s malou dírou ve víku.
„Dobrý den, co pro vás mohu udělat?” ptá se ho prodavač.
„Strčte prst do té díry.”
„Promiňte?”
„Udělejte, co říkám!”
Tak prodavač opatrně strčil prst dírou do krabice.
„Teď ho vyndejte a řekněte mi, jako co to vypadá!”
Prodavač vytáhl prst a znechuceně si ho prohlédl: „Fuj, vypadá to jako hovno.”
„Taky že je! Vzal bych si dvě roličky toaletního papíru!”