Jede po Volze člun, v něm je Ivan a jeho žena. Ivan sedí, pokuřuje si, žena usilovně pádluje.
„Přidej, Natašo,” honí ji muž, „nebo to nestihnem!”
Nataša zabere, sic jí síly stačí, pot se z ní jen line. Za chvíli opět: „Zaber, Natašo, času není nazbyt!”
Žena už nemůže, ale stále pádluje. Po chvíli Ivan zapálí další cigaretu a znovu peskuje: „Ty se flákáš, takhle tam nikdy nedojedem!”
V tom okamžiku se ozve ze břehu hlas: „Buď zdráv, Ivane. Kam máš namířeno?”
„Á, buď zdráv, Igore. To víš, vezu ženu do porodnice!”