Na londýnském předměstí vedle sebe žili Skot a Angličan. Skot měl na zahrádce dvě slepice a každé ráno vycházel z domu, aby si sebral k snídani čerstvá vajíčka.
Jednou vyšel ven a kouká, že jedna z jeho slepic snesla své vajíčko u souseda na zahradě. Vydal se tedy k silnici, že na souseda zaklepe, když vtom ho vidí, jak vyšel na zahrádku a sebral to vejce. Tak Skot honem běží zpátky k plotu a volá na něj, že to vejce patří jemu, že ho snesla jeho slepice. Ale Angličan na to, že je na jeho pozemku a tudíž je jeho.
Hádali se přes deset minut a nakonec Skot povídá: „Tohle nemá cenu. Víte, sousede, u nás se hádky řeší tak, že se navzájem kopneme do koulí a ten, který se dříve postaví na nohy, vyhrál.”
Angličan s touto drastickou metodou souhlasil. Skot si obul své nejtěžší boty a s rozběhem Angličana nakopl. Ten se chytil za rozkrok a třicet minut se v bolestech svíjel na zemi. Pak se konečně vzmužil a vstal. Opřel se o zeď a říká: „Tak, teď jsem na řadě já, abych vás kopl.”
A Skot se jen usmál a pronesl: „Víte co? Nechte si to vejce.”