Zvířátka v lese se domluví, že by chtěla žít kulturněji a postaví si kadibudku. Další den svolá jelen schůzi: „Nějakej vandal nám rozflákal okýnko u kadibudky. Kdo mi o tom něco poví?”
Přihlásí se zajíc: „Já šel náhodou okolo, když tam byl zrovna medvěd a on si mě zavolal a zeptal se: Zajíci, pelicháš? No a já na to, že ne. Pak mě vzal, vytřel si se mnou prdel a prohodil mě voknem.”
Jelen ho vyslechl a napadlo ho, že ten medvěd je přece jen nejsilnější a že by ho nechtěl nasrat. Nechal to okno znovu zasklít a dělal, že se nic nestalo. Jenže zanedlouho bylo okno zase rozbitý. Jelen znovu svolal zvířátka: „Tak nám to vokno zase někdo rozbil!”
Veverka se přihlásí a povídá: „On tam byl zase medvěd. Zavolal si mě a zeptal se, jestli pelichám. Já mu řekla, že ne, on si se mnou utřel zadek a prohodil mě oknem.”
Jelen si řekl: „No dobře, tak to okno ještě jednou zasklíme a uvidíme.”
Jenže za pár dní je budka roztřískaná celá. Jelen je už vážně naštvanej: „Nevíte o tom náhodou někdo něco?”
Přihlásí se ježek: „Já bych věděl…”