Přijde papež do nebe a u nebeské brány je svatým Petrem vyzván k identifikaci. „Já jsem papež!“ „Papež? Nikoho, s tímhle jménem tu seznamech nemám.“ „Já jsem zástupce boží na Zemi.“ vysvětluje papež. „Ale Bůh nemá na Zemi žádné zástupce. Jdu se zeptat svého Pána, jestli o tom něco ví.“ a odejde. Vysvětlí Bohu, že před branou stojí chlápek, který se vydává za jeho posla na Zemi, tak jestli o tom něco neví, ale Bůh netuší, kdo by ten divný muž mohl být. Nechá si proto zavolat syna, třeba ten bude vědět něco víc. Ježíš si sice nevzpomíná, ale vyjde před bránu, prohodit pár slov s tím podivínem. Po chvíli se vrátí a směje se, až se za břicho popadá. „Co se děje, synu? Víš, kdo je to?“ „Tati, pamatuješ si, jak jsem před více, než 2000 lety založili ten rybářský spolek? Tak ten pořád existuje!“