Domluví se dva staří kamarádi, že ten, který umře první, přijde tomu druhému říct, jaké to tam nahoře je. Jednoho dne zaklepe duch jednoho z kamarádů na přítelovo okno, ten otevře a napjatě poslouchá, jaké zprávy přítel nese ze záhrobí: „Je to slast Rudolfe, je tam teplo, moře, vzbudím se, posnídám nějakou lehkou zeleninku a až do oběda souložím, tak si dám salát a zase souložím, až do večeře, k večeři mám pak nějakou mrkev nebo jablko a souložím, dokud neusnu.“ „No né, Karle, takové je to tedy v nebi?“ diví se Rudolf. „Ale já nejsem v nebi, já jsem se reinkarnoval a jsem králík v Austrálii.“