Jednoho dne si jde Pepík vyzvednout svojí holku Anču na rande. Když přijde k ní domů, otevře její otec a pozve ho dál. “Anča ještě není hotová, tak se posaď, hochu.” vybídne ho. Pepík si sedne a otec se ptá, co mají dneska v plánu.
Pepík zdvořile odpoví, že nejspíš zajdou někam do cukrárny a pak do kina.
Tatík na to: “A proč si vy dva nevyjedete někam zaprcat? Slyšel jsem, že to dneska dělají všichni mladí.”
Pepík jen tak nevěřícně kouká a pak otce požádá, aby to zopakoval.
“Ale klidně,” povídá tatík, “naše Anča přece prcá strašně ráda. Kdybychom jí nechali, prcala by celou noc.”
Pepíkovi pomalu vylejzají oči z důlku.
Za pár minut sejde Anča dolů a hlásí, že můžou vyrazit.
Asi za dvacet minut na to vlítne Anča zpátky domů, práskne dveřmi a řve na otce: “Sakra tati, říká se trsat!”