„Pane doktore, prosím vás, pomozte mi. Co mám dělat? Já nejsem ráno ani nasnídaný, já nejsem ani umytý, ale ani oblečený, já už vám stojím před krámem se zeleninou a kupuji tam salát pro želvu! To je vždycky taková ostuda, ale mě to tam táhne, já se tomu nemůžu ubránit!”
„Podívejte se, pane, to není nic strašného, věřte tomu. To pochopí i všichni ostatní. Prostě, máte svoji želvu velmi rád. To je všechno!”
„No jo, pane doktore, ale to je právě ten malér. Já žádnou želvu nemám!”