Baví se tři chlapi o svých ženách. První povídá: „Ta moje se musí ve dveřích vždycky sehnout. Ne proto, že by byla moc vysoká, ale proto, že máme tak nízké dveře.”
Druhý: „Když si chce ta moje sednout na židli, tak ji musím vysadit. Ale to není proto, že by byla moc malá, to je proto, že máme tak vysoké židle.”
Třetí: „To já když jdu ráno do práce, poplácám svoji ženu a když se vrátím, tak se ty partie ještě třesou. Ale to není proto, že by byla tak rosolovitá, to je proto, že mám tak krátkou pracovní dobu.”