Jede jeptiška taxíkem a zpozoruje, že si ji taxikář neustále prohlíží ve zpětném zrcátku. Ptá se ho tedy: „Proč na mě neustále hledíš, synu? Máš něco na srdci?”
„Ale… mám, ale to se nehodí říkat,” povzdychne si taxikář.
„Synu, mně můžeš říci cokoli, jsem v řádu již dlouho a lecčemus jsem zvyklá,” povzbudí ho jeptiška.
„Nu, sestro, již od dětství mám tajné přání, aby mi ho jeptiška vykouřila,” svěří se taxikář.
„Tvoje přání se ti může splnit, ale musíš splňovat dvě podmínky,” odvětí jeptiška.
„A jaké, sestro?” zvědavě se ptá taxikář.
„Musíš být svobodný a katolík,” na to jeptiška.
„No, ale já obě podmínky splňuju!” zaraduje se taxikář.
„Tak někde v klidu zastav,” poradí mu jeptiška.
Taxikář zastaví na opuštěném místě a jeptiška se dá do kouření. V tom si všimne, že taxikář brečí.
„Co se stalo, synu? Proč pláčeš?”
„Víte, sestro, já jsem vám lhal. Já jsem Žid a ženatej…”
„Nic si z toho nedělej, synu. Já jsem Karel a jedu na karneval…”