Přijde redaktorka časopisu Elle za paní Zemanovou, udělat s ní rozhovor, jak vypadá obyčejný den ženy špičkového politika. Paní Zemanová se rozvypráví: „Já vlastně žiju docela skromně a obyčejně, jako ostatní ženy. Ráno vstanu, umyju píču, uvařím manželovi a dceři snídani, umyju píču, posnídáme, já umyju píču a jdeme do školky a na nákupy. Hned jak se vrátíme, umyju píču, uvařím oběd, protože Miloš se někdy staví na oběd domů. Po obědě umyju píču, manžel si dá šlofíka, tak jen umyju píču a třeba ještě stihnu trochu uklidit, umýt znovu píču a večer jdeme s Milošem někam ven, za kulturou. Řeknu vám, někdy se vracíme tak pozdě, že už se mně ani nechce mýt píča a jdeme si lehnout.”
Redaktorka se na ni dívá trochu divně a po chvíli ticha se zeptá: „Paní Zemanová, nepřeháníte to trochu s tou hygienou?”
Miloškova manželka se rozesměje: „Ale ne, nám tu píču pořád někdo kreslí na dveře!”