JEJÍ deníček

JEJÍ deníček:
V sobotu večer se choval podivně. Chtěli jsme si jít někam sednout. Byl
naštvaný. Možná kvůli tomu, že jsem byla s kamarádkou celý den po nákupech a
přišla jsem pozdě. Skoro jsme nepromluvili, tak jsem zkusila navrhnout jít
někam jinam. Neprotestoval, ale přesto pořád mlčel a byl duchem nepřítomný.
Když jsem se zeptala, co se děje, řekl jen: “Nic”. Ptala jsem se ho, jestli je
naštvaný kvůli mně. Ale odpověděl, že to nemá se mnou nic společného a že si
nemám dělat starosti. Když už jsme jeli domů, řekla jsem mu, že ho miluji, ale
nevěnoval tomu pozornost. Jednoduše nechápu, proč mi neřekl: “Také Tě miluji”.
Když jsme došli domů, cítila jsem, že jsem ho ztratila a že už se mnou nechce
nic mít. Jen nepřítomně seděl a koukal do prázdna. Pak jsem si šla lehnout.
Přišel o 10 minut později a k mému překvapení zareagoval na mé něžnosti. Pak
jsme se milovali. Avšak stále jsem měla pocit, že je svými myšlenkami daleko
ode mne. To bylo na mne příliš, tak jsem se rozhodla, že si otevřeně
promluvíme, ale on již spal. Než jsem usnula, tak jsem plakala. Nevím, jak to
půjde dál. Jsem si skoro jista, že má jinou. Pak můj život nemá skoro žádný
smysl.

JEHO deníček:
Sparta sice prohrála, ale večer jsme si prima zašukali.

Byli jsme oblečeni a připraveni odejít na Silvestrovskou oslavu

Byli jsme oblečeni a připraveni odejít na Silvestrovskou oslavu.
Rozsvítili jsme noční světlo, zapnuli telefonní záznamník, zakryli klec s
andulkou a vyhnali kočku na dvůr. Zavolali jsme do taxislužby a objednali
taxík. Taxi přijel a my jsme vyšli z domu předními dveřmi.
Když jsme vycházeli, kočka, kterou jsme vyhnali na dvůr, proklouzla pod
našima nohama zpět do domu. Nechtěli jsme, aby zůstala uvnitř domu, protože
vždy když je tam sama, snaží se sežrat andulku. Manželka si šla sednout do
taxíku a já jsem vběhl do domu, abych vyhnal kočku z domu na dvůr. Kočka mi
ale vyběhla do patra a já jsem musel běžet za ní.
Manželka, která zatím čekala v taxíku nechtěla, aby taxikář věděl, že dům
bude celou noc prázdný. Řekla proto taxikáři, že se hned vrátím, že jsem jen
šel dát dobrou noc její mámě (mé tchýni).
Po pár minutách jsem si sedl do taxíku vedle manželky. “Promiňte, že mi to
trvalo tak dlouho”, řekl jsem když jsme se rozjížděli. “Ta kurva se
schovávala pod postelí. Musel jsem ji píchat do prdele věšákem, aby odtud
vylezla! Snažila se mi utéct, tak jsem ji popadl pod krkem. Pak jsem ji
ještě musel zabalit do deky, aby mě ta svině nepoškrabala. Ale – podařilo
se! Odtáhl jsem ji po schodech dolů a vyhodil zpět na dvůr! Doufám, že se
zase nevysere u dveří !”

To ticho v taxíku bylo okouzlující …

Šestnáctileté děvče se vrátí domu a smutně oznámí rodičům, že je těhotná

Šestnáctileté děvče se vrátí domu a smutně oznámí rodičům, že je těhotná.
Otec rozzuřeně nabije pistoli a chce vědět co je to za bastarda,že ho zabije.
Dcera na to, že je to slušný člověk a postaví se k tomu odpovědně.
Vtom zastaví před domem luxusní auto a vystoupí oháknutý mladý muž.
Pozdraví rodinu, posadí se před rodiče, podívá se jim přímo do očí a říká:
Měl jsem poměr s vaší dcerou, ale bohužel moje rodina mi nedovolí si ji vzít.
Protože jsem vážený člověk, chci nést následky za vzniklou situaci.
Nechci nechat ji ani dítě v nouzi a proto navrhuji následovné.
Narodí-li se chlapec, pošlu na jeho účet milion Euro a až dospěje, bude spravovat 5 poboček prodeje vozů značky Alfa Romeo.
Jestliže se narodí děvče, dostane na účet milion Euro a v dospělosti převezme 10 salonů krásy.
Kdyby ale nešťastnou náhodou dítě potratila………..
Otec vylítne, položí mu ruku na rameno a povídá: TAK JI VOŠUKÁŠ ZNOVA……žádný problém…

Máámíí, máámíí, co mám dělat, moje tamagoči

“Máámíí, máámíí, co mám dělat, moje tamagoči je v jiném stavu.”
“To není možné, co je to za divnou hračku, přines mi to, já se na to musím podívat.”
Dítě přinese svoje tamagoči, maminka čte a zbrunátní. Na displeji je skutečně napsáno: “Jsem v jiném stavu, co budeš dělat?”
To ale není Tvoje tamagoči Aničko, to je tatínkův mobil.

Děti, co jste včera dělali

“Děti, co jste včera dělali?”
Hlásí se Alenka: “Prosím, já jsem si hrála na písku.”
“Výborně, Alenko. A když napíšeš na tabuli bez chyby PÍSEK, dostaneš
kousek koláče.”
Alenka se soustředí, napíše PÍSEK, a za chvilku si už pochutnává na velkém slaďoučkém kousku koláče.
Pak se hlásí Pepíček: “Prosím, já jsem si hrál na písku s Alenkou!”
“No to je pěkné, Pepíčku. Teď napiš na tabuli HRA, a když to bude bez chyby, dostaneš také koláč.” Pepíček na druhý pokus napíše třesoucí se rukou HRA a už cestou do lavice se zakusuje do koláče.
“A copak jsi dělal ty, Dežíku?”, ptá se paní učitelka.
“Prosím, chtěl jsem si hrát s Alenkou a Pepíčkem, ale oni po mně
házeli kamení!”
“No to se tedy opravdu zachovali nepěkně! Ale když napíšeš bez chyby
BEZPRECEDENTNÍ DONEBEVOLAJÍCÍ RASOVÁ DISKRIMINACE ROMSKÉ MENŠINY,
dostaneš koláč i ty.”